Aghasia
3.června 1567
Probudila jsem se do mlhavého jitra.Ospale jsem mžourala ven,bydlím v mlýně který patří k Velsinee a přímo přes les vidím na její bílé věže.Hned jsem si všimla že se něco děje,na nejvyšší věži visel rudý prapor.V té chvíli do pokoje vtrhla má mladší sestra:"Aghi,Tennegatt nám vyhlásil válku!!!!..Cože??Jenom proto že naše kněžna se za něj odmítá provdat??..Jenom proto...."Ten den byl hrozný, všechny přilehlé vesnice postupně objížděl posel,aby nás odvedl do města.
A tak jsme se zbalili a museli jít.Hned první co se mi podařilo při příchodu do města,vrazila jsem do mladého,mečem ozbrojeného muže který,narozdíl od nás vycházel z města ven.Rance plné našich věcí se rozsypaly po zemi."Moc se omlouvám,vyhrkla jsem a rudá až po kořínky vlasů jsem začala sbírat rozsypané věci."To je v pořádku",odpověděl a gentlemansky mi pomohl sbírat.Potom dřív než jsem mu stačila poděkovat,se vypařil.
Potom už se celkem nic nestalo,ubytovali nás u nějakých lidí a museli jsme se nahlásit kněžniným pomocníkům.Všude byl obrovský zmatek.Přesto,když jsem usínala,nemohla jsem myslet na nic jiného,než na záhadného muže s očima hlubšíma než všechny moře světa.
8.června 1567
Tady ve Velsinee je teď hrozný zmatek,bojím se,co bude dál.Všude kolem se vojáci chystají do války.A já jsem bezmocná.
7.července 1567
Mám strach.Bitva už započala a já se bojím toho,kolik živých bude muset umřít.Schoulila jsem se v rohu své postele a objala sourozence,všechno bude v pořádku.Snad.
